Co jím, když nic nejím? O rozmanitosti rostlinné stravy a mikrobiomu

Co jím, když nic nejím?

Takže, když nejím řízky, salám, šunku, kuře na paprice, paštiku, máslo, knedlo-vepřo-zelo, párky a ani čokoládu (?!),  nepiju mlíko, co teda jím? Tak to mi toho kromě mrkve, trávy, vloček, celeru a ledového salátu moc nezbývá..

Také si někdy říkáte, co ti ovozeložravci vlastně jí?

Když jsem před deseti lety začala koketovat s rostlinnou stravou, občas se mě někdo zeptal „Co teda jíš, když nic nejíš?“. Dnes už se tento dotaz zodpovídá o dost snadněji.

S poptávkou se rozšiřuje nabídka a trh se začíná přizpůsobovat stále se zvedajícímu zájmu a veganskou či rostlinnou stravu. A nejen trh ve smyslu co dostanu v obchodě, ale i informace v podobě receptů a vychytávek na internetu nebo v knihách.

Doma se dají vytvořit hotová kouzla.

Připravit se dá opravdu cokoliv
Kváskový chleba s pomazánkou z cizrny a hub
I taková je jedna z podob našeho nákupu
Zeleninové polévky vařím každý týden
A saláty hlavně na jaře a v létě

A tak existují sýry z kešu oříšků, steaky ze seitanu, mléka z mandlí, vloček nebo kokosu, párky z tofu a všechno možné. Veganské kuchařky už zaujímají poměrně dost místa mezi regály v knihkupectvích a i ti nejznámější šéfkuchaři, třeba Jamie Oliver, přihodí nějaký ten vegan recept na svůj blog nebo do své knihy.

Portugalsko dokonce nedávno uzákonilo, že každá restaurace musí mít v jídelníčku aspoň jednu veganskou nabídku (ha!). Asi je to někde jen ten ledňák s kukuřicí z plechovky, ale i tak je to neuvěřitelný pokrok.

A ohledně té čokolády, většina hořkých čokolád je veganská. Záleží na výrobci, ale vesměs od 65% nahoru už se nepřidává sušené mléko. Vždy omrkněte ingredience. Na chuť hořké čokolády se dá velmi rychle zvyknout a po krátké době vám mléčná bude připadat strašně sladká, i pokud jste čokožrout jako já.

Rostlinná strava během několika málo let ušla velký kus cesty a tak je dnes tento styl stravování opravdu jednodušší.

Byť jsem za tento vývin událostí velmi vděčná, upřímně se přiznám, že žádným náhrážkám masa, sýrů a podobných nijak zvlášť neholduji. Jsou většinou velmi zpracované, nedělají mi dobře na zažívání a necítím se po nich nijak skvěle. Vlastně úplný opak toho, proč rostlinnou stravu upřednostňuji.

Takže zpět k úvodní otázce, co jím, když nic nejím?  Kotel ovoce, zeleniny, brambory, fazole, čočku, semínka, oříšky, klíčky, obiloviny, sem tam tofu.

Zní to jako nuda? Ani náhodou! 😊 Něco vám o rostlinách teď povím.

Víte, že existuje zhruba 2000 různých druhů ovoce? Využíváme z toho asi jen 10%. Je mi jasné, že většina z toho rostě někde v tropech, ale i tak máme na dosah mnohem více potravin než si myslíme.

Tohle bylo jen ovoce, teď si představte, kolik druhů zeleniny existuje, nebo kolik druhů koření, bylinek, semínek.. Rostlinná strava je ten nejrozmanitější a nepestřejší styl stravování, jaký vůbec může existovat.

Každý cestovatelský výlet do jiné země je možnost vyzkoušet něco nového z rostlinné říše.

A tak je trochu s podivem, že jako západní civilizace jíme jen zhruba 200 druhů rostlin a z toho převažuje produkce tří – obilí, rýže a kukuřice.

Obilí je jasné, z toho máme chleba, rohlíky, knedlíky, mouku atd. Rýže je základní potravinou nejen v Číně, ale i v celé Asii, velké části Afriky a v Latinské Americe. A kukuřicí se krmí téměř všechen dobytek a drůbež a to pak konzumujeme my.

Zajímavý výzkum o našich střevních bakteriích ukázal, že lidé, kteří jedí 30 různých rostlinných potravin týdně, mají mnohem více rozmanitou populaci prospěšných bakterií v těle než ti, co jich jí jen 10.

Pokud na téma střevních bakterií narážíte poprvé, pak jen ve zkratce napíšu, že čím větší rozmanistost bakterií, tím lepší máte imunitu, dokonce i lepší náladu nebo krásnější pleť. Malá rozmanitost střevní mikroflóry je spojena s chronickými nemoci, špatnou imunitou nebo depresemi. Téma je to mnohem obsáhlejší a tak se chystá o střevních bakteriích článek. 🙂

Proč třicet rostlinných potravin? Proč ne třicet různých, jakýchkoliv potravin?

Jsou to rostliny, které vyživují naše bakterie ve střevech. Velmi důležitá je vláknina, která je pro nás nestravitelná, nebo jen částečně stravitelná, a primárně vyživuje náš mikrobiom. V živočišných potravinách žádná vláknina není.

Pak jsou to další složky rostlin, jako třeba prospěšné polyfenoly. Ty se vyskytují nejvíce ve slupkách ovoce a zeleniny, v barevných pigmentech rostlin nebo v tucích ořechů a semínek. Polyfenoly fungují jako palivo pro náš mikrobiom a čím rozmanitější polyfenoly, tím rozmanitější střevní flóra. A čím rozmanitější flóra, tím lepší obranyschopnost těla a imunita.

Takže proto třicet různých rostlinných potravin. 😊  

Já se proto snažím jíst rozmanitě a opravdu to není tak těžké.

Moje tipy pro pestrou stravu a pestrý mikrobiom

1. Zkuste něco nového

Až příště půjdete do obchodu, projděte se v sekci ovoce a zeleniny a dejte si do košíku něco, co jste buď nikdy nezkusili, nebo už nějakou dobu neměli. Cokoliv ze sekce ovoce, zeleniny a bylinek. Nenechte se odradit, pokud vám něco nebude chutnat. Je dost pravděpodobné, že najdete spoustu zajímavých věcí a parádně si rozšíříte obzory.

2. Obměňujte, rotujte

Máte rádi jablka? Zkuste si místo Pink Lady koupit nějaký jiný druh. Nebo máte slabost na borůvky? Obměňte je s malinami, jahodami nebo ostružinami. Zkuste žlutý meloun a pak kupte ten vodní. Místo slunečnicových semínek kupte jednou konopná a příště kešu oříšky. Místo rozinek si dejte sušené meruňky. A tak dále.

3. Vyměňte maso

Za tofu a fazole, hovězí vývar za zeleninový. Nenavádím vás vzdát se masa pokud nechcete, ale jen si třeba udělat bezmasý den.

4. Polévky

Uvařte si velký hrnec zeleninové polévky jednou týdně a dejte tam všechnu zeleninu, co vám leží po kuchyni. Přihoďtě brambory, koření, sůl a třeba čočku. Mňam.

5. Co oči nevidí..

To pusa sní. Moje mantra jak dětem, ale i sobě, zajistit rozmanitou stravu. Osvědčili se mi na malinkato nakrájené proužky salátu a zelenoty do pomazánek, polívek a vlastně do všeho. Malé kousky květáku do rýže, rozdrcená semínka do kaše, spirulina ve smoothie.. I něco málo je lepší než vůbec nic.

Ještě na konec dodám důležitou věc, a to, že čím méně zpracovaná potravina, tím lepší má vliv na váš mikrobiom. Nejlepší volba je vždy potravina v přírodním stavu. Pokud můžete, upřednostňujte zeleninu a ovoce syrovou, pak napařenou, pak uvařenou a pak pečenou. Smažením zničíte mnoho prospěšných látek. Obiloviny nejlépe naklíčené a se slupkou.

Přeji vám krásné objevování rostlinné stravy a šťastné bakterie v těle. 😊

Eva S.

Zdroje

https://www.fruitsinfo.com/fruit-list.php

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29795809

https://joinzoe.com/2019/08/20/how-to-eat-more-plants

Eva Sušilová
Inspiruji ostatní jak zářit zevnitř i navenek.

Jsem máma, partnerka, s hlavou věčně v oblacích, nadšenkyně do rostlinné stravy a obdivovatelka všeho živého. Baví mě vše netradiční, alternativní ,ráda bořím mýty a testuji hranice.

V mém e-booku Zářivý život sdílím mé top tipy a návody k meditaci, vizualizaci, k životu ve vnitřním míru a vděčnosti, základy rostlinné stravy, jak jsem nabrala a zhubla 25kg, mé zkušenosti s půsty a očistami a mnoho, mnoho dalšího. Sepsala jsem vše co vím o své vášni pro zdraví, přírodu a harmonii v těle i na duši.

Bydlím v Dublinu, kde s mým brazilským partnerem vychováváme našeho česko-brazilsko-irského syna.